Přemýšlela jsem nad významem NOVOLUNÍ. Bez ohledu na to, co se o této fázi luny říká. Jen jsem se nacítila, jak ho vnímám já.
Přichází mi: Období novoluní je čas, kdy luna = měsíc není na obloze pro nás viditelný. Je pro nás schovaný. Na rozdíl od jeho opaku úplňku, kdy luna září na celé nebe a často nám svítí i v noci do postelí. Je to veliký viditelný rozdíl. Proto je to i veliký rozdíl, jak to vnímáme a jak to na nás také působí. Při novoluní, když luna nesvítí, je, jako kdyby bylo zhasnuto. Nic není osvětleno. Cítím, že v tomto okamžiku tmy, kdy nevidíme okolí kolem sebe (je nám v tu chvíli v noci skryto), co nám zbývá?
Když nevidíme nic kolem sebe, nezbývá nám nic než zaměřit pozornost dovnitř. Do svého nitra. Cítím to tedy jako čas pro své nitro. Vlastně i pro svou duši. Zastavit se v té tmě, kdy nejsme rozptylováni ničím z okolí a podívat se do sebe dovnitř. Zeptat se sebe, své duše, jak se cítí, jak jsme spokojeni s tím, kde v čem se v životě právě nacházíme a jestli pro sebe – pro naši duši můžeme teď něco udělat.
Období novoluní, kdy se rodí nová luna, která začne během následujících dnů postupně viditelně růst, je období nových začátků. Takže pokud se spojíme se sebou – se svou duší a zjistíme, co pro sebe – pro ni můžeme udělat, je to nejlepší okamžik to začít realizovat.
Nejprve z toho vznikne pocit – pak z něj myšlenka – a ta se začne různou rychlostí zhmotňovat. Na tento proces, na téma, které nám přijde, které si chceme pořešit, máme následujících 14 dní od novoluní, které vyvrcholí úplňkem. Při úplňku by mělo být dotvořeno – realizováno.
A co všechno nám přináší = co všechno podporuje za témata právě toto období (přechod z Vah do Štíra s vrcholem úplňku v Býku), o tom si více můžeme popovídat právě na našem setkání.