Ten pocit, že jste plní síly a odvahy žít život podle svých představ. Že se konečně v životě můžete seberealizovat. A že jsou při tom šťastní i vaši blízcí.
A to tedy opravdu nyní můžete. Všechno.
Jen si to dovolit!
V poslední době slyším od lidí, kteří za mnou přicházejí (hlavně žen, i když dnes přibývá i mužů), že by si nejvíce přáli, aby mohli být sami sebou. Ale že kvůli… a kvůli… a kvůli…, kvůli jiným lidem kolem sebe, většinou rodině, si to prostě nedovolí. Nebo si myslí, že si to dovolit nemohou. Něčeho se bojí, přitom neví čeho. A já se ptám proč? Proč se tolik lidí upozaďuje? Proč upozaďují svou duši? Svou pravou podstatu? A co by chtěla ona? O tom podrobněji v mém dalším článku „Jaké je přání a poslání vaší duše v tomto životě?“
Jací vlastně doopravdy ve své podstatě jsme?
O nikom se nedá říct, že je takový a takový a vždy takový. Protože když by vás měli popsat, jací jste, vaši blízcí, vaši známí, co vás nějak znají, v interakci každý se sebou, tak by to vypadalo, že každý popisuje jinou osobu. Např. vaše maminka o vás bude mluvit jako o někom jiném, než vaše kamarádka a jiná kamarádka zase jinak. Jinak vás vidí váš partner, jinak váš šéf, jinak vaše děti.
A nejen že každý nás vidí jinak, ale také s každým je nám jinak, s každým se cítím jinak. Všimli jste si toho, že jsou lidé, se kterými se vám pění krev v žilách a třeba ani není v tu chvíli důvod? A tak se nějak podle toho chováte, a tak vás oni, podle toho, vidí a myslí si, že takoví prostě jste. Jste stále. A naopak jsou lidé, kteří vás krásně aktivují a se kterými máte pocit, že dokážete všechno? Nebo ti, se kterými se cítíte klidní a uvolnění. A ti, se kterými se cítíte tak nějak krásně přirozeně?
S každým rezonujeme jinak. Jsme jako hudební nástroj, který sice má nějaké předpoklady, jedinečnost, ale jak bude znít a s čím (s kým) bude nejvíce ladit, záleží na interakci s ostatními nástroji v orchestru nebo duu.
Jsme např. dcerou, ale zároveň matkou, ale zároveň manželkou, ale zároveň kolegyní, ale zároveň, kamarádkou.
A kde jsme my? Kde/co je z toho ta naše pravá podstata? Kdo jsem vlastně já?
To je velmi důležitá životní otázka!
To je to, na co bychom si měli přijít co nejdříve a od toho si v životě vše odvíjet.
Být sama sebou je velké umění a chce to, jak vidím, u většiny lidí, zřejmě velkou odvahu.
Ale proč, vždyť je to to nejpřirozenější, takže vlastně to nejjednodušší. Jen přijít na to, jak na to.
1.) V první řadě je nejdůležitější se zastavit.
2.) Uvědomit si, co v sobě hledám.
3.) Uvědomit si, jaká vlastně jsem v téhle situaci, s tímhle člověkem a jaká v jiné situaci s někým jiným. Uvědomit si, jak se v té které situaci a s tím kterým člověkem cítím. Uvědomit si ty rozdíly.
Pozoruji se a své pocity v různých situacích a různých interakcích s různými lidmi kolem sebe.
S kým je mi jak? S kým je mi dobře, lehce? S kým můžu projevit vše, co mám v sobě? S kým se nemusím nijak ovládat? S kým jsem v klidu? S kým nejsem nervózní? S kým jsem uvolněná? Kdo mě aktivuje? Kdo mi dává síly na věci, na které jindy síly nemám? A kdo ve mně vyvolává to, že teď zvládnu cokoliv?
Pokud si dovolíme být sami sebou a přijdeme na to, co a kdo nás aktivuje, dodává nám síly a naopak co a kdo nám síly bere nebo nás směruje do rolí či pozic, ve kterých se necítím dobře, pak dokážeme lépe volit, čemu a komu budeme dávat naši pozornost, naši přítomnost a čemu a komu proto už ne. Pak se nám bude žít lehčeji, radostněji, budeme plní energie a budeme realizovat své životy, svá přání s lehkostí a radostí. Bude se nám dařit a budeme šťastní a plní sil.
Ano, samozřejmě to ne vždy a ne každému jde „lusknutím prstu“, ale už jen přečtením tohoto článku a zamyšlení se nad uvedeným je prvním krokem ke spokojenějšímu a seberealizovanějšímu životu. A se všemi případnými otázkami, které vám k tomu přicházejí, se neváhejte na mě obrátit. Miluji, když vidím, jak lidé objevují sami sebe a dovolí si žít své životy dle svých nejhlubších přání a realizovat se. Realizovat zde svou duši – svou pravou podstatu a jedinečnost a to s lehkostí a radostí.
Protože jediné štěstí, které nepomíjí je, když jsme v souladu sami se sebou, se svou duší, se svou pravou podstatou. V tu chvíli jsme přímo ve svém zdroji, zdroji energie a radosti. A v tomto bodě cítíme, že můžeme a dokážeme vše, co právě chceme.
Uvědomíte si, že to, co jste hledali, je tento dobrý pocit
A proto už od teď začněte – dovolte si – vše dělat tak, jak to cítíte. Jak to v danou chvíli cítíte. Bez nějakého odůvodňování sobě nebo druhým proč. Prostě tak, jak z toho máte ten nejlepší pocit.
A až pocítíte tento pocit, že jste sami sebou, tak už nebudete žít žádné „kvůli tomu“, či „kvůli tomu to nejde“.
Uvidíte, že až budete sami sebou, že i pro vaše okolí budete najednou zajímavější, přitažlivější a cennější. I pro svého partnera, i pro svého šéfa, i pro své kamarádky, i pro své děti. Najednou z vás bude vyzařovat ta jistota „já vím, jaká jsem a vím, jaká chci být“. V každém okamžiku budete vše směřovat ke svému dobrému pocitu. A budete vědomí. A vědomě si utvářet svůj život podle svých představ a podle toho, co opravdu zde chce vaše duše.
Držím vám palce a jsem tu pro vaše přání a dotazy
Autorka je průvodkyně a terapeutka k vědomému a spokojenějšímu životu. Poskytuje osobní i on-line – písemné konzultace, výklady, rozbory a terapie na tyto a podobná životní témata.
Tento článek smí být šířen v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky http://jitkabozena.cz/ a všemi dalšími aktivními odkazy v článku, včetně této poznámky.