Bubák – zlý nebo hodný?

Dnes se mi zdál zvláštní sen

Byla jsem v jakémsi svém bezpečném prostoru a blížil se ke mně zvenku nějaký hrozitánský bubák. Já jsem tam měla naštěstí bezpečné ohrazení, takže bez pozvání ke mně nemohl.

Jenže, byl tam pořád, čekal u vrátek venku s tím, že tam prostě bude.

Já jsem tam měla slzný sprej, tak jsem ho na něj nastříkala.

A co myslíte, že se stalo?

On okamžitě mi to vrátil „stejnou mincí“ a nastříkal na mě nějaký svůj sprej, nějaký paralyzující, a já jsem okamžitě cítila, že nemůžu vydat ani hlásku, že mi úplně ztuhnul obličej a celé tělo, jak kdybych dostala paralyzující injekci, bylo to hned.

Takže sice jsem byla stále ve svém „bezpečném“ prostoru, kam on nemohl, ale stav byl takový, jak jsem popsala.

Při tomto zážitku jsem si tam najednou uvědomila, že prostě nic nezmůžu, když s tím bubákem budu bojovat. Že on tam prostě u těch vrátek ke mně bude pořád, a že když já ho budu se snažit nějak zlikvidovat, on mi to vrátí tou mou stejnou zbraní.

A tak co jsem udělala?

Pochopila jsem, že jediné řešení je se ho přestat bát a přijmout ho, že je takový, jaký je, a že tam prostě je a ne s ním bojovat a bát se ho.

Tak jsem se mu prostě rozhodla otevřít ta vrátka a řekla jsem mu, že může jít dál.

On vstoupil ke mně, do mého prostoru.

A co se stalo?

Něco naprosto neočekávaného. Nejen že mi vůbec neubližoval, ale najednou mi s ním bylo dobře. I když jsem vůči němu byla stále obezřetná, tak jsem ho ale přijala takového, jaký je, i s tím, že je to bubák.

A on?

On se ke mně nechoval vůbec špatně, ba naopak.

A mně s ním najednou začalo být dokonce moc dobře. Najednou jsem se cítila jakoby pod jeho ochranou, mou dobrovolnou. A pak jsem pocítila jeho lásku. A bylo to nádherné.

Byla jsem i nadále ještě obezřetná, ale byla jsem tak ráda za své rozhodnutí, které jsem učinila, že jsem ho pozvala k sobě na mé území a dovolila mu být u mě.

Zdají se mi stále hodně zajímavé sny, ale tenhle mi přišel tak zvláštní

v tom kontrastu od šíleného strachu po úžasné blaho.

Co vy byste udělali v tom snu na mém místě?

A jako co to chápete, že to zosobňovalo?

Za mně úžasné dokonalé zobrazení toho, že strach a bubák nemusí být vlastně strach a bubák, ale úplný opak, když si to dovolíme, přijmeme a nebojujeme proti němu jen proto, že by se to jako přeci mělo (tak jak jsme bezmyšlenkovitě naučení, že by se to mělo).

Ale dokážeme se na to podívat i z jiného úhlu pohledu.

Přijetí a pochopení druhé strany, ať je jakákoli (protože tenhle bubák byl nejdřív megaděsivý), to je klíč k zázraku, co se může stát.

A jedině tak má ten zázrak prostor se stát.

Bojem žádného zázraku se nedocílí, prostě tam na to nejsou energie a prostor.

Přeji i vám otevřenou mysl a vědomí.

Jitka Božena

Tento článek je o mém skutečném dnešním nočním snu ve spánku a nemá v úmyslu žádné souvislosti a názory. Je to jen popis snu, myšlenek a pocitů ohledně něj.

Tento článek smí být šířen pouze v této celé originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky http://jitkabozena.cz/ a všemi dalšími aktivními odkazy v článku, včetně této poznámky.